žula

18. 7. 2012

Žula

Žula
Vzorek žuly typu rapakivi
Zařazení	vyvřelá hornina
Hlavníminerály	křemen, plagioklas, ortoklas, biotit,muskovit
Akcesorie	titanit, zirkon, magnetit, apatit
Textura	zrnitá
Barva(y)	bílá, šedivá, narůžovělá
Hustota	1,74 - 2,8 g/cm³

Žuly, též granity, jsou hlubinné vyvřelé horniny. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny, které obsahují podstatné množstvídraselných živců, kyselých plagioklasů a křemene. Žuly jsou obvykle do šeda zbarvené s modrým odstínem, známé jsou ovšem také červené žuly (rapakivi). Žuly jsou stejnoměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá.

Hustota žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. Odlučnost žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti.

Mineralogickými složkami žuly jsou především živce (ortoklas a plagioklas), křemen, slídy (muskovit a/nebo biotit) a amfibol(hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi magnetitu, granátu, zirkonu a apatitu. Vzácně obsahuje i pyroxen a velmi vzácně železem bohatý olivín a fajalit.

Obsah

[zobrazit]

[editovat]Typy žul

Diagram QAPF – křemeny (Q), alkalické živce (A), plagioklasy (P) a foidy (F) a podíl tmavých minerálů (M).

[editovat]Možné dělení

I–typ žuly derivované tavením dříve exitujících magmatických hornin.
S–typ žuly vzniklé tavením původně sedimentárních hornin.
A–typ žuly typické pro riftové zóny a stabilní kontinentální oblasti, anorogenní žula.
M–typ žuly vyskytující se v oceánských ostrovních obloucích, jsou podobné svým složením I-typu.

Podle příměsí se rozeznávají biotitická žula, dvojslídá žula, amfibolická žula, amfibolicko-biotitická žula, apod.

Porfyrová žula obsahuje větší porfyrické vyrostlice ortoklasu.

Výlevným ekvivalentem žuly je ryolit. Žilným ekvivalentem žuly je žulový porfyr.

[editovat]Výskyt

Žula se vyskytuje v hlubinných tělesech – plutony a pně. Granitoidy tvoří z velké části zemskou kůru pevnin.

[editovat]Česká republika

Český masív – Českomoravská vrchovina, Šumava, Český les, Smrčiny, Krušné hory, Krkonoše, Železné hory, Jizerské hory, Jeseníky.

[editovat]Svět

Fichtelgebirge (Smrčiny), Oberpfälzer Wald, Bayerischer Wald (Bavorský les), Schwarzwald, Odenwald, Lausitz, Centrální Alpy,Waldviertel, Mühlviertel, Norsko, Švédsko, Finsko.

[editovat]Původ pojmenování

Slovo žula pochází z německého Sohle = podklad, podloží. Slovo granit pochází z latinského granum = zrnko. V odborné terminologii se dnes již výhradně používá označení granit.